- 26 -
Koná se zasedání rady. Nikolas všechny žádá, aby předložili nápady ke snížení nákladů. Jako první promluví Armando. Navrhne, aby přestali nakupovat šálky na kávu a místo toho požadovali po zaměstnancích, aby si každý nosil svůj vlastní šálek. Dalším Armandovým nápadem je nakupovat levnější kávu, než jakou nakupují dnes, recyklovaný papír a zakázat zaměstnancům volat meziměstsky, místně i z mobilních telefonů.
Gutiarez přispěje svým návrhem, aby se omezila spotřeba toaletního papíru, načež se Mario zeptá, o kolik čtverečních metrů.
Armando pokračuje, že všichni zaměstnanci musí pracovat během pracovní doby a nebudou muset pracovat přesčas. Podle něj zaměstnanci tráví pracovní dobu jídlem a pitím kávy.
Betty nemůže uvěřit tomu, co Armando navrhuje a rozzlobí se, že to je jako žádost o nespokojené zaměstnance. Tak jako tak, tyto návrhy by jim ušetřily pouze okolo deseti procent. Podle ní se nejvíce peněz vynakládá na placení poplatků, dopravu, kontrolu, nájem skladů, za kupní smlouvy a nákup nových strojů. Betty navrhne koupit místní stroje, aby se vyhnuli nájmům, a opravit stroje, které se nepoužívají, takže nebudou muset nakupovat nové.
Nikolas poznamená, že toto jsou opravdu podstatné návrhy, protože jim pomohou ušetřit až 250 milionů pesos.
Mario Calderon se obrátí na Armanda: „Řekl bych, že tě převálcovala, takže já raději budu mlčet.“
(Všichni gratulují Betty k jejím vynikajícím návrhům.)
V zasedačce končí zasedání rady a přichází Kenneth s Gabrielou. Gutiarez žvaní svým typickým způsobem a chválí Betty za její práci, kterou udělala. Gabriela s Kennethem vysvětlí Betty a Armandovi, že pan Stevenson z Fashion Group už nedočkavě očekává jejich návrhy pro spojenectví obou firem v nadcházejícím roce. Betty odpoví, že na tom teď budou s Armandem pracovat… Gabriela řekne, že to musí nejpozději zítra ráno odfaxovat panu Stevensonovi. Calderon udělá několik poznámek, že Armando by neměl nic navrhovat. Když Betty oznámí, že nynější schůze je u konce a požádá Armanda, aby s ní šel do kanceláře, tak se Armando tváří naštvaně. Betty zajímá, jestli se něco stalo, ale Armando odpoví, že ne.
Děvčata ze spolku jsou na toaletách a dělají obvyklou věc – místo práce probírají nejnovější drby. Stěžují si na Armandovy přísné návrhy… To byly nervy! On se opovážil říct, že nebudou moci používat telefony ani mobily; že moc mluví a málo pracují; už nebudou žádné příplatky za přesčasové hodiny – místo toho budou muset tvrdě pracovat během těch osmi hodin, co budou tady… Naštěstí pro ně Betty se rozhodla nepřijmout Armandovy návrhy. Prostě mu to natřela!
V Bettyině kanceláři vysvětluje Armando Betty, že se ani neurazil, ani se ho to nedotklo. On ví, že Bettyin návrh na snížení nákladů je lepší než jeho. Betty mu řekne, že pro budoucí vztah mezi EcoModou a Fashion Group je potřeba se zaměřit na evropský trh. Armando se zhrozí!! Myslí si, že to je příliš riskantní. Navrhne realističtější a mírnější plán – zaměřit se na karibský trh. Betty si ale myslí, že tahle myšlenka není dost vizionářská a zeptá se: „Ty obludo, chceš tancovat rumbu nebo pracovat?“ Armando své příšerce odpoví, že bude jednodušší rozmnožit zisky v Karibiku, zatímco Evropa by byla velkou a riskantní investicí. Betty řekne, že musejí pořádně přemýšlet. Armando si myslí, že by to bylo jako skočit k ničemu, všechno by mohlo velice lehce ztroskotat; řekne Betty, aby nebyla hloupá. Betty namítne, že on je příliš pesimistický. Betty nepřipadá, že by byla Evropa tak riskantní – zvláště když by je společnost Fashion Group finančně podporovala. Armando se bojí, že pokud by plán s Evropou ztroskotal, mohli by o podporu Fashion Group přijít. A protože kdysi býval prezidentem EcoMody tak ví, o čem mluví…
Wilson a Fredy vyjdou z výtahu. Wilsonovi právě skončila směna, a tak ho zajímá, jaké má Fredy pro dnešek plány. Fredy odpoví, že musí pracovat. Co víc, musí dát Armandovi Camilin opravený dětský alarm, aby si ho Armando mohl vzít domů. Wilson nechápe, co ten dětský alarm je, a Fredy mu vysvětluje, že se skládá z vysílače a přijímače: „Vysílač dáš do dětské postýlky a přijímač si vezmeš s sebou, když se pohybuješ po domě a slyšíš všechny zvuky, které dítě vydává. Wilson to pořád nechápe, a tak mu dá Fredy do ruky přijímač, zajde za roh a začne si hrát na Camilu – brouká a vrká. Wilson, který to stále ještě nepochopil, slyší všechny ty zvuky z přijímače a snaží se do něj mluvit jako do telefonu. Spolek vyjde z toalet a Fredy vytrhne Wilsonovi přijímač z ruky. Vymění si s Aurou Marií pár zamilovaných slov a zeptá se, kde je Armando…
Armando a Betty pokračují v diskusi, vzájemně se nazývají příšerami a každý si trvá na svém plánu. Uprostřed jejich debaty vejde do kanceláře Gabriela a nabídne jim více informací, týkajících se kupní smlouvy a butiků v případě, že by jim to pomohlo s jejich návrhy. Betty a Armando jí vysvětlí že tu mají problém, každý z nich má jiný návrh a nemůžou se dohodnout na jednom z nich. Gabriela si myslí, že je dobře, že mají dva návrhy, aspoň si bude pan Stevenson moci vybrat – dva návrhy jsou lepší než jeden. Gabriela odejde… Armando a Betty se shodnou, že Gabriela si zaslouží bod – dva návrhy „jsou“ lepší než jeden. Dají si polibek na usmířenou a Armando odejde do své kanceláře, zatímco Betty zůstane ve své.
Fredy se snaží vymámit z Aury Marii o čem na toaletách hovořily, ale Aura Maria namítne, že to byly ženské záležitosti. Fredy se snaží uplatnit jejich svatební slib, že by mezi nimi neměla být žádná tajemství, když jsou teď manželé, s čímž Aura Maria souhlasí, ale to neznamená, že by mu musela říct, o čem spolu mluvily. Děvčata se rozejdou ke svým stolům a Fredy řekne Wilsonovi, že by si přál vědět, o čem tam mluvily.
Jak Armando odchází do své kanceláře, Fredy a Wilson se vydají do kanceláře k Betty. Armando se jich ptá, co dělají a řekne Fredymu, aby se postaral o dětský alarm až do večera, kdy si ho Armando vezme domů. A zeptá se Wilsona, co tam dělá. Wilson odvětí, že mu právě skončila směna, takže se jde převléknout. Když Armando odejde, začne Fredy znovu lamentovat, jak by chtěl vědět, o čem si děvčata na toaletách povídala. Wilson, který konečně pochopil způsob použití dětského alarmu, dostane výborný nápad, jak ho použít, aby slyšeli, o čem spolek na toaletách mluví. Fredy se zděsí, že to je jako dát odposlouchávač do zpovědnice.
Aura Maria vejde do Bettyiny kanceláře a předá jí nějaké papíry, které si musí Betty prohlédnout a podepsat, aby mohly být vydány nějaké šeky. Všimne si Bettyina znepokojeného výrazu a zeptá se jí, co se děje. Betty odpoví, že teď musí představit Fashion Group ekonomický návrh, ale Armando má jiný návrh než ona a teď se z toho stala soutěž mezi ní a Armandem – soutěž, ve které jeden z nich prohraje. Pro uklidnění řekne Aura Maria Betty, že její návrh určitě zvítězí. Betty sní Armanda zaživa! Betty namítne, že Armandův návrh je také dobrý. Aura Maria může je poznamenat, že je zřejmé, že Betty má Armanda hrozně moc ráda.
Wilson a Freddy vyjdou z dámských toalet a s předstíranou nenuceností řeknou Bertě, Sofii a Auře Marii, že teď už je mohou použít, protože se Freddymu a Wilsonovi podařilo odstranit ten problém. Děvčata se diví, nebyly si vědomy, že tam byl nějaký problém. Když Wilson vidí jejich nejisté výrazy, začne si nervózně vymýšlet příběh o kapající vodě, ale Freddy ho odvleče pryč s tím, aby přestal s tím vysvětlováním, jinak bude po všem.
Armando jde do Bettyiny kanceláře a říká si, že nemůže dovolit soutěžení mezi ním a „mou Betty“. Roztržitě se zeptá Berty a Sofie, jestli už Betty odešla. Děvčata odvětí, že ještě ne, a tak se Armando zeptá, jestli je ve své kanceláři – překvapeně se na něj podívají, co je to za otázku, ale odpoví, že ano. Armando se tedy vydá do její kanceláře a Berta poznamená, že je trochu praštěný.
Armando vejde k Betty a zeptá se jí, jak se má. Betty odpoví, že ještě nezačala pracovat na návrhu. Armando navrhne, aby šli domů a tam můžou pracovat společně – nejdřív na jejím návrhu a pak na jeho. Tak budou oba návrhy od nich obou. Betty se začne smát a ptá se proč – copak si myslí, že prohraje? Betty namítne, že nikdy o návrzích nepřestali debatovat. Armando se jí zeptá, jestli je přesvědčená, že její návrh je lepší. A jestli opravdu je přesvědčená, tak by na jeho návrh měli zapomenout; Betty řekne to samé o tom svém. Další bezvýchodná situace. Nakonec Betty řekne: “Tak se na to podívejme: Karibik by znamenal pouze jednu řadu oblečení – tropickou; na druhé straně, Evropa by znamenala několik různých řad…“ Armando se zase začne přít, že Karibik je méně riskantní, zatímco Betty podotkne, že mají finanční podporu Fashion Group; je zřejmé, že se neshodnou. Nakonec rozhodnou, že se uvidí, kdo „vyhraje“. Armando odejde do své kanceláře trochu rozzlobený.
Berta se dívá na Armanda, jak odchází do své kanceláře, a když vidí jeho chování, poznamená, že se tam musel odehrát druh nějaké „tragédie“. Armando byl očividně rozzlobený, když odcházel z Bettyiny kanceláře. Spolek svolá zvláštní schůzi.
Armando přijde do své kanceláře a Calderon se zajímá, co se stalo. Armando odpoví, že se s Betty dohadovali kvůli návrhům, které se od sebe naprosto liší. Calderon nemůže uvěřit tomu, že si Armando myslí, že by mohl s Betty soutěžit – navrhne, že nejlepší věc, kterou může Armando udělat pro svůj návrh, je jít dopředu a pohřbít to. Nazve ho „pan Thatcher“, čímž ho přirovná k manželovi bývalé britské předsedkyni vlády Margaret Thatcherové, který žije ve stínu své manželky a jehož křestní jméno ani nikdo nezná. Armando odsekne, že ví, kdo je Železná lady Margaret Thatcherová, ale ani on, ani Mario, nezná křestní jméno jejího manžela (jeho jméno je Dennis Thatcher). Podle Calderona je na tom Armando úplně stejně – „pan Pinzón“. Calderon požádá Armanda, aby se posadil na svůj „trůn“ a Mario mu vysvětlí, že když si chlápek jako Armando vezme za manželku ženu jako je Golda Meirová, Margaret Thatcherová nebo Indira Ghandiová, vždycky bude žít ve stínu své ženy. Doporučí Armandovi, aby po něm opakoval následující slova: „Já jsem podřízený své ženě, má žena je mi nadřízená; nesmím před Betty říkat blbosti…“ Mario nepřestane do Armanda vrtat a řekne mu, že teď je „Tygr“, přítel Medvídka Pú! Armando tohle všechno kategoricky zavrhne a řekne svému příteli, „Medvídkovi Pú“, že si je sám sebou jistí, že býval prezidentem EcoMody a ví, co dělá a navíc, lidé ho respektují… Jak tohle říká, Calderon vstane a přejde ke dveřím vedoucím do zasedačky, odkud se ozývají divné zvuky…
V zasedací místnosti jsou Fredy s Wilsonem sehnutí nad stolem a velice pozorně poslouchají přes dětský alarm Spolek, který se sešel na toaletách. Armando a Mario otevřou dveře do zasedačky chytnou ty dva při činu… Armando křikne na Fredyho: „Co tady děláš, idiote?!“ Fredy bázlivě vysvětlí, že odposlouchávají rozhovor Spolku. Armando mu připomene, že tohle je ilegální, a že prezident USA musel kvůli stejné věci rezignovat (Nixon)… Řekne Fredymu a Wilsonovi, že jsou párek prasat, opravdu venkovští křupani! Najednou však jeho uši postřehnou jeho jméno a Armando slyší, jak si Spolek povídá o jeho sobeckosti a nedostatku inteligence, když si myslí, že může soupeřit s Betty a jak ho Betty jejím návrhem rozdrtí. Začnou se smát na Armandův účet, že ho musejí zítra vidět, až se dozví, že Betty vyhrála… a nazvou ho „Armando de Pinzón!“ (ve španělsky mluvících zemích ženy přijímají příjmení svého manžela, ale v žádném případě to není možné naopak, že by muž přijal příjmení své manželky, Spolek tímhle Armanda pěkně ponížil). Sofia dodá, že příště jim Armando přikáže, aby ho nazývali „Armanda“. Armando je rozzuřený… Začne běsnit, že to je spolek čarodějnic a že je chce všechny zabít. Calderon a další dva muži ho začnou krotit. Armando vykopne Fredyho a Wilsona ze zasedačky. „Hrom do toho!“ řekne chudák Armandito…
Armando a Betty přijedou domů, kde na ně čeká Lina, Camilina chůva. Lina jim řekne, že Camila se už cítí lépe a spí v jejich ložnici. Armando a Betty se s Linou rozloučí a pošlou ji domů. Rozhodnou se, že půjdou pracovat na návrzích a Betty se zajímá, jestli Armando donesl Camilin alarm. Armando se omluví, že ho zapomněl v EcoModě. Betty odejde zkontrolovat dítě do ložnice a Armando si nalije whisky…
V EcoModě se mezitím Fredy a Wilson snaží znovu získat vysílač, který ukryli na dámských toaletách. Naneštěstí než se jim podaří uniknout, vpochoduje tam Spolek, což je přinutí schovat se za dveře jedné z toalet. Inesita šílí, protože děvčata ze Spolku si chtějí vyzkoušet pár Hugových nových modelů…
Zpátky v domě Mendozových-Pinzónových. Armando uvařil šálek kávy pro svou ženu a přeje jí vše nejlepší k jejímu návrhu; Betty mu popřeje to samé. Posadí se k práci – Betty ke stolu a Armando na gauč před televizi a stereo. Rozhodne se, že si pustí nějakou hudbu, aby se mohl na práci lépe soustředit, pak si k tomu začne i zpívat, což Betty úplně rozhodní při její práci. Řekne mu, že tohle je vůči ní nefér a hudbu vypne. Armando si vzpurně postěžuje, že teď je to nefér vůči němu, když ho nenechá poslouchat hudbu, která by mu při práci pomohla. Betty mu připomene, že nejsou protivníky a on jí rychle odpoví, aby už ho víc nevyrušovala!
Ještě jednou zpátky do EcoMody. Sandra otevře dveře jedné z toalet a je nepříjemně překvapená, když zjistí, že se tam schovává Fredy s Wilsonem. Chyceni do pasti se pánové přiznají k celému incidentu a děvčata je z toalet vyhodí…
Armando si zpívá s tužkou v ústech, zatímco pracuje na svém projektu. Betty pracuje v tichosti za stolem. Armando je pyšný na výsledek svého snažení a řekne si: „Jsi nejen skvělý, ale také neuvěřitelný génius.“ Vynutí si Bettyinu pozornost, aby jí mohl říct, co všechno umístil do módního odvětví v Karibiku. Betty zahájí protiútok vysvětlením, co všechno ona udělala pro Evropu. Armando odvětí: „Samozřejmě, ty jsi ekonomka a já jen průmyslový inženýr. Všechno co řekneš, je pravda. Vždycky budeš mít pravdu.“ Betty mu odpoví, že nepodceňuje jeho schopnosti, on byl prezidentem EcoMody a ona jen jeho sekretářka, jeho asistentka a že o něm všechno ví. Camila začne plakat. Betty ji jde zkontrolovat a Armando začne slídit v Bettyině počítači. „Aaaah, no to je skvělé!“ - Betty ho chytne při činu a zeptá se ho, jestli ji špehuje. Armando odpoví, že ne, že to oceňuje, chválí a přijímá, že je absolutně skvělá. Obejme ji a políbí. Vzájemně se poplácají po zádech, Betty jde dohlédnout na dítě a Armando pokračuje v práci na svém projektu. Betty se vrátí.
Armando: „Jak je dítěti?“
Betty: „Dobře, lásko. Utišila se.“
Armando: „Půjdu se na ni podívat…“
Betty si začne prohlížet Armandův návrh a začne si pro sebe povídat:
Betty: „Ale ne! To není dobré. Ale Armando, proč jsi tohle napsal? Ó, lásko! Chudák!“
(Armando se dívá na dcerku, která leží v postýlce s panenkou jménem Henry v rukách. Betty slyší celý Armandův monolog za dveřmi pokoje…)
Armando: „Moje lásko, srdíčko, Camilito – musíš spát. Prosím, spi! Tatínek musí pracovat a jestli nebudeš spát, já nebudu moci pracovat. Jsem v opravdu vážném, vážném, vážném průšvihu. V kanceláři mi říkají ´pan Thatcher´, lásko a nikdy, nikdy mi neřekli, že jsem pan Thatcher. Víš, proč mě nazývají ´pan Thatcher´? Protože mám za manželku velice inteligentní ženu. Přesně tak, tvou maminku – vědělas to!! Ale já s ní teď soupeřím. A copak můžu prohrát, když si ze mě pak budou pořád dělat legraci? Zabijí mě. Ale jestli prohraji, tak jako tak mě to nebude tolik bolet… Víš, proč? Potvrdí se, že jsem jednoduše šťastný muž s ženou tak půvabnou a inteligentní jako je Betty. Ale lásko, v každém případě, teď se musím snažit. Musím jít pracovat. Musím pracovat, aby na mě Betty byla tak pyšná, jako jsem já na ni, miláčku. To je moc důležité. Tohle nesmíme pustit ze zřetele a proto teď musíš spát. A jestli hned teď usneš, tatínek bude moci pracovat, ale ještě předtím ti vyměním plenku, všichni budeme šťastní a půjdeme spát. OK? Plenka…(Armando zatřepe panenkou) Ano, s Henrym – vzpomínáš si?“
(Betty a Armando leží v posteli…)
Armando: Aaaaah.! Bože, jsem opravdu ztrhaný, lásko!! A nejhorší je, že musíme zítra do práce!“
Betty: „ Ó, jsem taky k smrti unavená, miláčku. A ještě jsem neskončila. A máme jen dvě hodiny na spánek!“
Armando: „Jen dvě hodiny??“ (Políbí Betty a náhle se začne odporně smát, zatímco objímá Betty, která si hoví v jeho objetí)
Betty: „Čemu se směješ, lásko?“
Armando: „Zhlédnul jsem část zpráv, má drahá…“
Betty: „A to?“
Armando: „Nic, jen že daně v Karibiku jsou pro nás skvělé.“ (A triumfálně se usměje)
Betty: „Dobře, ale evropský trh nám také nabízí dobré tarify.“ (Odtáhne se od Armanda a otočí se k němu zády, trošku podrážděná)
Armando: „Ano (políbí ji), ale je jedno, jak dobré tarify to jsou, nikdy nebudou takové jako v Karibiku, lásko. A má to co dělat s lodními náklady. Důležité jsou lodní náklady. Například, řekni mi: Jaké jsou lodní náklady v Evropě? A já ti s radostí řeknu, kolik to stojí v Karibiku. Hmmm?“
Betty: „Ale to nemůžeš brát jen z tohoto úhlu. Musíš se také dívat na objem užitku, jaký z toho budeme mít. A navíc, objem v Karibiku nikdy nemůžeš srovnávat s objemem, jaký bychom měli v Evropě.“
Armando: „Takže co? Karibik… Evropa…“
Betty: „Mohli bychom jít spát?“
(Každý se obrátí na svou stranu postele.)
Armando: „Dobře tedy, jdeme spát.“
Epizoda v USA pokračovala takto:
Druhý den ráno přijde Betty a Armando do EcoMody. Gabriela je žádá o jejich návrhy, aby je hned mohla poslat faxem panu Stevensonovi. Betty odpoví, že ještě musejí dodělat pár detailů a pak jí rychle pošlou návrhy do kanceláře. Gabriela se omluví, že se na ně vrhla, jen co vyšli z výtahu. Armando se vydá do své kanceláře a Betty do své, zatímco členky Klubu si vzájemně řeknou, že je jasné, že Betty vyhraje. Betty jim řekne, že Armandův návrh je také dobrý. Pak požádá Auru Mariu, aby vzala Armandův návrh a donesla jí ho do kanceláře. O chvíli později, držíce v ruce Armandův návrh, požádá Aura Maria Betty, aby jí dala také její návrh, ať může Gabriele dát oba návrhy současně. Místo toho však Betty řekne Auře Marii, aby jí dala Armandův návrh. Oba návrhy otevře a přinutí Auru Mariu přísahat na Fredyho a jejího syna, že nikdy nikomu neřekne, co u Betty v kanceláři viděla. Aura Maria trochu ustaraně nakonec přísahá, že nic neřekne. Pak uvidí, jak Betty vymění desky obou návrhů (svůj návrh vloží do desek s Armandovým jménem a Armandův návrh do desek se svým jménem). Aura Maria nechápe, co to Betty dělá. Betty jí vysvětlí, že Armandův návrh je skvělý, ale není to to pravé pro Fashion Group. Nechce, aby Armando prohrál, ani aby si z něj lidé dělali legraci, jako že mu nevěří. Auru Mariu zajímá, co Betty udělá, když vyberou její návrh s Armandovým jménem na deskách. Betty odpoví, že s tím si bude dělat starosti později.
Je večer. Gabriela se ptá Berty a Sofie, jestli jsou Betty a Armando v Bettyině kanceláři. Obě ženy hned chtějí vědět, jestli se pan Stevenson už rozhodl. Gabriela jim řekne, že ano – pan Stevenson jeden z návrhů schválil. Obě z toho mají radost a požádají Gabrielu, aby s tím oznámením počkala, dokud zaměstnanci nekoupí něco na oslavu. Gabriela jim odpoví, že už s Kennethem koupili dvě láhve šampaňského, a řekne Bertě a Sofii, aby jí daly vědět, až bude vše připraveno a ona bude moci oznámit přede všemi zaměstnanci, kdo vyhrál. Sofia a Berta řeknou Auře Marii, co se děje, a požádají ji, aby zavolala Betty a „pana Zbytečného“, jakmile vše bude připraveno.
Betty a Armando jsou v kanceláři a velice zamilovaně spolu mluví. Betty řekne Armandovi, že je jedno, který návrh bude vybrán – nakonec vyhrají oba. A jestli nevyberou ani jeden z nich, svět se kvůli tomu nezboří. Aura Maria otevře dveře a požádá je, aby ji následovali. Učiní tak, i když Armando trochu neochotně… Zjistí, že už na ně čekají všichni zaměstnanci. Gabriela přečte dopis od pana Stevensona, ve kterém vysvětluje, že si vybrali Bettyin návrh (což znamená Armandův návrh). Armando se šťastně usměje a obejme Betty – která je v šoku – a řekne jí, že její nápad byl lepší a on ji moc moc miluje. Všichni ji líbají, tleskají a jsou šťastní…(kromě Betty). Vtom přijde Hugo a nedůtklivě se zeptá, co to bez něho slaví. Inesita mu vysvětlí, že Fashion Group si vybrala Bettyin návrh, načež Hugo poznamená „to jsou idioti!“. Hugo se začne posmívat Armandovi, že si myslel, že může soupeřit s Betty. Řekne mu, že má v mozku místo neuronů spermie. Mario řekne Hugovi, aby přestal otravovat drahého „pana Thatchera“, a pogratuluje Armandovi k jeho „výbornému druhému místu“. Armando má plné zuby těchhle komentářů a výsměchu na jeho účet. Řekne, že je velice pyšný na svou ženu…Gabriela řekne, že pan Stevenson toho napsal ještě víc. Pokračuje ve čtení a tím upustí bombu: Plán s Karibikem je výborný nápad a je to přesně to, co v tuto chvíli Fashion Group hledá (Armando je udiven, když to slyší). Ačkoliv nápad s Evropou je také dobrý, bude lepší ho tak na dva roky odsunout. Všichni dál oslavují a chtějí si s Betty připít na „její“ nápad, ale Betty to už nemůže vydržet, požádá všechny, aby byli zticha a poslouchali ji – nebude žádný přípitek. Požádá Auru Mariu, aby jim vysvětlila, co se stalo ráno v Bettyině kanceláři. Aura Maria odvětí, že přísahala, že nic neřekne. Betty jí dovolí, aby svůj slib porušila, takže Aura Maria všem řekne o výměně desek u obou návrhů. Armando chce vědět, proč by to Betty udělala… Hugo oznámí, že tohle je totální chaos, typická krádež. Betty – mluvíce spíš k Armandovi, než k celé skupině – řekne, že to neudělala z tohoto důvodu (nemínila ukrást Armandův nápad). Udělala to, aby Armanda ochránila, ale je imbecil… S pláčem uteče do své kanceláře.
Armando vejde do Bettyiny kanceláře a slyší, jak Betty říká:
Betty: „Bože, prosím, ať se otevře země a pohltí mě. Lásko, lásko, jediné, o co tě prosím, lásko je, aby sis nemyslel, že jsem si chtěla přivlastnit tvůj nápad, miláčku…“
Armando: „Ale to já dávno vím – nemusíš mi to vysvětlovat. Já vím, že jsi to udělala ze soucitu, protože sis nemyslela, že můj návrh je lepší – myslela sis, že je to špatný plán. Vím, že ses snažila, abych nemusel být uveden do rozpaků před všemi zaměstnanci EcoMody a před celým světem. Vím, že jsi věřila svému plánu, žes věřila sama sobě. Já vím…“
Betty: „Ale teď jsi zjistil, že jsem dvojnásobně blbá, lásko… Protože tvůj návrh je nejlepší. Já jsem se jen chtěla vyhnout nedorozumění, ale nakonec jsem tě zesměšnila. To je hrůza!“
Armando: „Ne, ne, ššš, ššš… Co by se stalo, kdyby Fashion Group rozhodla něco jiného? Kdyby řekla, že jsem já vyhrál s návrhem pro…evropský trh? Co by se stalo?“
Betty: „Lásko, oba bychom vyhráli. Protože já jsem cítila, že musím posílit tvoji image ve společnosti, cítila jsem, že je to nezbytné…“
Armando: „Neomlouvej mě, Beatriz. Zabil bych tě…“
Betty: „Ale lásko, vždyť to je nespravedlivé, když neocení tvou práci, když neocení nic, co jsi za všechny ty roky pro EcoModu udělal…“
Armando: „Já nechci takové uznání. A co víc, já takové uznání nepřijmu.“
Betty: „Lásko, lásko… Včera večer jsem tě slyšela mluvit k dítěti. Cítila jsem, jak jsi sklíčený…Miláčku, cítila jsem, že…že jsi potřeboval tohle uznání. Udělala bych to kvůli tomu. Kdyby vyhrál můj návrh s tvým jménem na deskách, byla by to pro mě způsob, jak ti splatit vše, co jsi pro mě kdy udělal, lásko. Protože jestli já jsem tady, tak je to kvůli tobě. Vděčím ti za všechno. Vděčím ti za dcerku, kterou máme. Vděčím ti za štěstí, které mi každý den dáváš. Chci ti to vrátit stejným způsobem. Já jen nevím, jak ti ukázat, jak moc tě miluji…“ (Armando ji ani nenechá domluvit a políbí ji)
Armando: „Ne, tohle nemusíš dělat, lásko, tohle nemusíš dělat, tohle nemusíš dělat, tohle nemusíš dělat… Já vím, jak moc mě miluješ. Ale já nemůžu žít s tvým soucitem. Musíš to pochopit. Nemůžu žít s tvým soucitem. Mojí největší výhrou je mít tě po svém boku, OK? To je moje největší výhra. Vše, co chci, je, abychom byli spolu. Abychom každou noc spali v náručí. Aby mě každé ráno probudil tvůj polibek. A abys mi vrátila život! Vždy když přijdu, aby jste se s Camilou smály, když mě uvidíte. Usměj se na mě, protože to je jediný způsob, jak mi dáš vědět, že já jsem ta nejlepší osoba, ten nejlepší muž, že jsem naživu… (Znovu se políbí) Miláčku, je tu něco, co ti musím říct…“
Betty: „Co?“
Armando: „Že jediný člověk, který mi ještě nepogratuloval k mému návrhu, jsi ty… (A znovu ji políbí) Tady vidíš, že karibské tarify jsou lepší než ty evropské. Já to věděl!!“ (Armando se začne chovat jako dítě v hračkářství.)
Betty: „Ne, prosím…ne!“
Armando: „Co říkáš na brýle? Byly nejlepší!! Vyhrál jsem! Vyhrál jsem! Vyhrál jsem!“
Betty: „Ok, ok, to je skvělé! To je skvělé! Dám… Prosím, netrestej mě, doktore, prosím!“
Armando: „Ne, ne, samozřejmě, že tě musím potrestat. Musím tě zbít bičem mé lhostejnosti (Když to dořekne, velice těsně ji obejme). Musím ti udělat věci, které by kromě mě nikdo neudělal. A co víc… mučení začíná právě teď, doktorko…!“
Armando a Betty vyjdou z kanceláře, aby se připojili k ostatním. Armando vesele poznamená, že všichni vypadají, jako by byli na hlídce a ne na oslavě. Hugo konstatuje, že si myslel, že Armando Betty zabil, ale Armando ho přeruší a řekne mu, že nikdy ženy nebije a ani nemá důvod Betty zabít. Betty řekne, že v den, kdy ji Armando opustí, ona zemře… Armando odpoví, že mu musí dát vědět dřív, než zemře, aby mohl jít s ní…
A tady náš příběh končí, s polibky, objímáním, potleskem a vystřelujícími lahvemi šampaňského…
KONEC